|
|
První Československá republika jako poloprezidentský systém
Raška, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jestli první Československá republika vykazovala znaky poloprezidentského režimu. V teoretické části se práce věnuje teoretickému vymezení parlamentního, prezidentského a poloprezidentského systému. Praktická část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých se věnuje instituci československého prezidenta, její roli v politickém systému a charakteristice Výmarské republiky. Prezidentské období T. G. Masaryka se zaměřuje na ústavní zakotvení hlavy státu a její reálný politický vliv na vznik a činnost vlád. Práce také zkoumá postavení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky v době mnichovské krize a února 1948 včetně jeho působení v exilové vládě. Studie Výmarské republiky se soustřeďuje na postavení říšského prezidenta a porovnává ho s československou hlavou státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
První Československá republika jako poloprezidentský systém
Raška, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jestli první Československá republika vykazovala znaky poloprezidentského režimu. V teoretické části se práce věnuje teoretickému vymezení parlamentního, prezidentského a poloprezidentského systému. Praktická část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých se věnuje instituci československého prezidenta, její roli v politickém systému a charakteristice Výmarské republiky. Prezidentské období T. G. Masaryka se zaměřuje na ústavní zakotvení hlavy státu a její reálný politický vliv na vznik a činnost vlád. Práce také zkoumá postavení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky v době mnichovské krize a února 1948 včetně jeho působení v exilové vládě. Studie Výmarské republiky se soustřeďuje na postavení říšského prezidenta a porovnává ho s československou hlavou státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ruská ústava a politický režim po roce 1993
Zacharčenko, Ludmila ; Jasenčáková, Miroslava (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Ludmila Zacharčenko Ruská ústava a politický režim po roce 1993 Abstrakt Tématem bakalářské práce je ruská ústava přijatá v roce 1993 a ruský typ režimu. Cílem práce je vypátrat důvody přijetí nové ruské ústavy, způsob jakým ovlivnila politický vývoj v zemi a zařadit ústavu z hlediska typologie politických režimů. Především se jedná o porovnání pravomocí státních orgánů, a to jak z hlediska ústavy, tak i politické praxe. Hypotézou této práce je - Ruská ústava vykazuje prvky demokratického režimu, avšak politická praxe se více shoduje s hybridním či nedemokratickým systémem. Práce analyzuje, jaký typ režimu se v návaznosti na přijetí Ústavy v roce 1993 v zemi objevil a zda se jednalo o více méně formální záležitost, nebo zda se daný typ režimu v Rusku opravdu uplatnil také reálně. V souvislosti s historií Ruska se také zabývám konsolidací demokracie a problémy spojenými s postkomunistickou transformací. Tato práce je zpracovaná jako případová studie, která je založená na kvalitativních metodách výzkumu. Z metodologického hlediska je práce pojata na základě nového institucionalismu, který se soustřeďuje na charakter státních institucí.
|
|
|
French Republic and its position in the World
Čupka, Mikuláš ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Účelem této diplomové práce je popsat V. Francouzskou Republiku, její specifický způsob fungování a hlavně postavení prezidenta, jako charakteristický znak poloprezidentských systémů. Úvod práce a první kapitola se věnují historickým předpokladům a okolnostem, které vedly k vzniku V. republiky. Následně práce popisuje základní politické instituce francouzského systému. V druhé části se práce zabývá teoriemi poloprezidentských systémů a pochopením francouzského prototypu v rámci těchto definící. Třetí kapitola následně porovnává politickou praxi ve Spojených státech amerických a ve Francii. Stejně tak porovnává i oba tipy prezidentů v daných zemích. V závěru je tématem práce schopnost francouzského prezidenta vládnout jako novodobý "monarcha" v rámci V. Francouzské Republiky. Klíčová slova V. Francouzská Republika; Poloprezidentský systém; Kohabitácie; Prezident; Premiér; Politická kultúra; Spojené státy americké; Ústava
|
|
|
První Československá republika jako poloprezidentský systém
Raška, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jestli první Československá republika vykazovala znaky poloprezidentského režimu. V teoretické části se práce věnuje teoretickému vymezení parlamentního, prezidentského a poloprezidentského systému. Praktická část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých se věnuje instituci československého prezidenta, její roli v politickém systému a charakteristice Výmarské republiky. Prezidentské období T. G. Masaryka se zaměřuje na ústavní zakotvení hlavy státu a její reálný politický vliv na vznik a činnost vlád. Práce také zkoumá postavení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky v době mnichovské krize a února 1948 včetně jeho působení v exilové vládě. Studie Výmarské republiky se soustřeďuje na postavení říšského prezidenta a porovnává ho s československou hlavou státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
První Československá republika jako poloprezidentský systém
Raška, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jestli první Československá republika vykazovala znaky poloprezidentského režimu. V teoretické části se práce věnuje teoretickému vymezení parlamentního, prezidentského a poloprezidentského systému. Praktická část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých se věnuje instituci československého prezidenta, její roli v politickém systému a charakteristice Výmarské republiky. Prezidentské období T. G. Masaryka se zaměřuje na ústavní zakotvení hlavy státu a její reálný politický vliv na vznik a činnost vlád. Práce také zkoumá postavení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky v době mnichovské krize a února 1948 včetně jeho působení v exilové vládě. Studie Výmarské republiky se soustřeďuje na postavení říšského prezidenta a porovnává ho s československou hlavou státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Semiprezidencialismus: Prezident ve Francouzské V.republice
Jarolímová, Lucie ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
K roku 1958 se datuje vznik V. Francouzské republiky, která se díky své specifičnosti stala od samého počátku zájmem mnoha badatelů. Právě ve Francii nachází politolog Maurice Duverger vzor pro svůj nový model politického systému. Duvergerova teorie se stala stěžejní pro další studium semiprezidencialismu a stala se inspirací pro mnoho nově vznikajících režimů. Hlavním cílem práce je analyzovat postavení francouzského prezidenta v rámci poloprezidentské formy vlády. Teoretická část práce se zabývá podstatou poloprezidentského režimu, jeho charakteristickými znaky a jakou roli v něm sehrává prezident. Empirická část se zaměřuje na prezidentovy ústavně zakotvené pravomoci. Dále nastiňuje reformy, které měly dopad na instituci prezidenta. Tato část rovněž odpovídá na otázku, proč je prezidentova míra vlivu tolik závislá na jeho vztahu s premiérem.
|
host ::
RSS.